Tak a je to. V sobotu 16. května byla pro většinu opavských cyklistů zahájena a zároveň ukončena sezona na podniku, jehož prestiž si nezadá s těmi největšími podniky světa. I proto je označován podobnými přívlastky jako „Mistrovství světa“. My jsme jeho prestiž ještě povýšili – na „Mezinárodní mistrovství Galaxie“ (vždyť se ho pravidelně účastní i opavští UFOni).

Příprava porňáču byla dokonalá – nová bílá trička s nápisy youpornbike, nové bílé návleky na tretry, naleštěné bajky, čerstvě oholené nohy (a jejich okolí) a vyladěná játra na večerní bike party. Na bílou vlnu se nakonec podařilo naladit celkem 12 bikerů, kteří při prezentaci vytvořili 4 plnohodnotné youpornbike týmy + jsme postavili 6 mladých nadějí do závodu dětí. Splnili jsme tak hned při prezentaci svůj cíl – být vidět. Pravda trošku nás zastínil Radeček Svěntý, který asi pravidelně navštěvuje náš web a byl tak neskutečně „porn“, že jsme se rozhodli jej ocenit na závěrečném vyhlašování vítězů a obléct ho do krásného bílého trička v YPB stylu. Po páteční prezentaci, posledních taktických pokynech a několika orosených pivech jsme se rozešli do svých domovů a šli se dokonale soustředit pohledem na bílou zeď. Ještě jsme nezapomněli Vávrovi zakázat tulení k mamce (řekli jsme mu to jinak, ale to je nepřístupné…) a to bylo pro páteční večer vše.

V sobotu ráno jsme se sešli u koule před startem „dlouhé“, abychom podpořili tým našich jedniček a trošku zapózovali do objektivů. Radimovy záda opravdu nešlo přehlédnout :-) . Naposledy jsme si plácli s Šampusem a Kaštanem, které do hodnocení týmu doplnil Michal Mrůzek, a už jenom sledovali, jak mizí na svou trať.

Komentář Šampuse k průběhu 90-ky:

Hned na startu jsem byl vzrušen a nesoustředěn na závod po příjezdu Radima s jeho (?) tangama na čísle. Já vím, že je rychlý, ale zakrývat si to číslo nemusel, nakonec z něj vypadlo, že to není kvůli rychlosti, ale když nebude mít sílu jet dál, tak je začne inhalovat. Dojel bez pokrývky čísla, tak kdoví, co se na trati dělo :-) V cíli mu koukala bílá nit mezi bílými zuby…

S Kaštanem jsme obsadili spolu s kolegy opavských týmů první lajnu. Když už člověk není nejrychlejší, tak ať je alespoň vidět. Místo mě na fotkách můžete vidět Radimovy záda, která překrývala mě i Kubu Franera.

Startér nestačil ani vystřelit a balík se v pohodě rozjel vstříc devadesáti kilometrům. Těšil jsem se na vodiče Mirka Selníka, ale trať Silesie je natolik náročná, že i kluci na motorkách s tím mají problémy. Mirek se při kontrole trati den předem naboural a zranil. Vedl nás někdo jiný. Kdyby tam nebyly ty motorky, Kaštan byl připraven nastoupit a udělat cokoliv pro diváky a novináře. Letmý start v Kylešovicích byl v pohodě a s Kaštanem jsme hlídali pozice. Až k Raduňským rybníkům jsme si užívali jako hvězdy. Pak to přišlo - laskavě jsme přenechali první pozice závodníkům a  uklidili jsme se tam, kam patříme. Vše probíhalo podle plánu, do kopce bez dechu a z kopce strach. Až ve sjezdu k Vršovickým rybníkům mi rozsvítil blesk z Renatina foťáku oči. Vůbec jsem neviděl, ale ty fotky jsou krásné (nejsou tam Radimova záda…). Kálvárka s úsměvem pro novináře z MF Dnes… pak už to bylo horší…Zbyněk Franko Mosler (díky za bidon) na Včelím hradě občerstvení č.1 - sjezd z Jelenice a klacek v předním kole – lávka - občerstvovačka č. 2 a na ní náši Dalik, Žofka a Zuza (byli úžasní, druhý bidon) - zasr… kopec do Dubové. Carbonexu jsem měl plnou hubu, bolelo to. Krásná nekonečná krajina – Podhradí – Lhotka. Preventivně beru Magneslife a zubní pastu Carbosnack. Jedu s kolegy Servisáky, mezi bolestí v nohou a zádech proházíme pár slov. Zalužné a stoupání do Nové Zálužné (kdybych měl bowdeny nahoru tak je v tom kopci asi sežeru) - 3.občerstvovačka (polívám se vodou a polykám kus salámu, asi Vysočiny, jak výstižné) …paráda po těch sladkých srágorách v tubě…nějaký sjezdík…kopec a altán před brodem, dojeli jsme krátkou… ve sjezdu před brodem se dva borci v teniskách třepou na řidítkách. Hledám zvonek. Předjíždím a potkávám spoustu kamarádů. Nad Žimrovickým náhonem seskakuju ve stylu cyklokros - první křeč - Magneslife – Žimovice - 4.občerstvovačka – nezastavujeme - zámecký chodník a na jeho konci dojíždím Vávru. Další křeč. Jdu pěšky. Magneslife… Za povzbuzování spousty fanoušků lezu na kolo. Bolí to. Kajlovec. Kalvárka (konečně dolů) - poslední kopec. Koušu prázdný obal od Magneslifu. Zabralo to, míjím účastníky krátké trati. Sbírám žlutý makeup v řepce v Bohučovicích, ze sjezdu mi zase mizí. Chvalíkovice - hážu to na osku a vidím rozmazaně. Brzdím vším, přes náhon na Prachovníku jede Servisák na Libertě a svoje závodní kolo drží v druhé ruce (fakt borec). Cílová zrovinka, zkouším urvat každou vteřinu, oska…CÍL. Konec sezóny - oranžová voda, pivo, řízky od mamky, Praděd od táty, pivo z Litovle, sprcha se závodníky a závodnicema, guláš v JZD.

Komentář Radima ke kratší z dlouhých:

Hned po odjezdu delší z dlouhých tratí jsme se Suchošem obsadili první řadu na startu, která se však po příjezdu „dravců“ stala asi čtvrtou. Nedaleko za námi byli ostatní porňáči (Leša, Holis, Tonda, Vávra), zezadu nás všechny jistila Andrea s Milanem a Hincapiem. Přesně v 10.00 hod jsme odstartovali a ještě než jsme pořádně zacvakli svoje SPDčka, tak levé křídlo lehlo (asi to chtěli vzít před terasu kavárny). Následovala šílená jízda balíku do Kylešovic, kdy nejčastějším slovem bylo „kuwa“ bo furt nějaký tydýt „šlajfoval“. Nevím, jestli tak blbnul motorkář nebo VIPky, které v životě nejeli v balíku, ale bál jsem se, že probrzdím gumy ještě než vjedu do terénu. Letmý start už proběhl v pohodě a mohli jsme se začít trápit na trase raduňská louka – Kalvárka – Včelí hrad – Jelenice. Následovala druhá občerstvovačka, na které jsem si vzal nový bidon a „sprintoval“ dál. Asi po kilometru jsem potkal turistu v protisměru. Při bližším pohledu jsem zjistil, že to není turista, ale Holis, který si už podruhé zapíchal a došly mu gumičky (v jeho letech by to mohl už dělat jen jednou, ale pořádně). Dal jsem mu duši a za pomocí donucovacích prostředků v podobě gelů a tablet jsem uháněl dál až do Žimrovic. Na poslední občerstvovačce jsem pohrdnul nabízeným gastronomickým servisem a pouze se polil vodou a zámecká paní mi to hned vrátila. Nechtěla mě pustit na zámek a začala mě pěkně sekat do nohou zákeřnými křečemi. Poslední půlhodinka se stala malým trápením, i když při dojezdu k Chovatelům jsem ještě pár míst stáhnul (asi to jejich pivo cítím za ty roky už z velké dálky a probudí se ve mně nějaký pivní instinkt). V cíli už mě čekali ostatní porňáči z týmu, udělali jsme pár špinavých fotek, vyhledali sprchu s nejhezčími cyklistkami a šli se připravit na party.

Bike after party:

Jestli nás na bikování něco opravdu baví, tak jsou to závěrečné party. Má to ale jednu podmínku – člověk se nemůže v závodě úplně „zrušit“, aby vůbec ještě něco vydržel. Povedlo se obojí a tak se party opravdu povedla. Bílé barvy bylo vidět, pivo teklo proudem, štamprlátka do nás padaly hlava nehlava, mrzutí lidé šli brzo spát a po dlouhé době se nám podařilo dokonale vybílit (vlastně vypít) celou hospodu. Průběh nebudeme komentovat, protože kdo tam nebyl, tak to nemůže pochopit.

Na závěr snad jediné – VELKÉ DÍKY MICHALOVI HÁJKOVI A CELÉMU POŘADATELSKÉMU TÝMU – BYLO TO FANTASTICKÉ A UŽILI JSME SI TO.

Zdraví YOUPORNBIKE TEAM (Radim, Šampus, Kaštan, Michal,Vávra, Leša, Suchoš, Tonda, Honza, Andrea, Milan, Hinkepie a prcci)